Zde může být text o autorovi
Digg  Sphinn  del.icio.us  Facebook  Mixx  Google  BlinkList  Furl  Live  Ma.gnolia  Netvouz  NewsVine  Pownce  Propeller  Reddit  Simpy  Slashdot  Spurl  StumbleUpon  TailRank  Technorati  TwitThis  YahooMyWeb
 

Vítejte na stránkách Victorie of Marzipan!

 

Jak jsme byli na očkování a výlet do jižních Čech

Po prodlouženém víkendu na chatě, 7. 7. bylo pěkné horko. K večeru jsem se vydala s Viky na veterinární kliniku na očkování proti vzteklině.
Viky moc pěkně šlapala, ale po chodníku kolem silnice jsem ji musela pořádně držet. Chtěla honit každé auto, které projelo kolem. Motorka byla pro ni vyloženě výzva.
Na konečné tramvaje se posadila nedostala jsem ji od tam, dokud neodjela tramvaj ze zastávky. Pak se zase vydala na cestu.
Na klinice bylo před námi několik pacientů. Sedla jsem si na židličku a Viky mně k nohám. Ale ne na dlouho. Naproti si sedla slečna s osmiměsíčním štěnětem. Byl to sice kříženec, ale moc hezký. S Viky si padli do noty, takže si tam mezi všemi vesele hráli a já se slečnou snaživě rozplétaly vodítka.
Do ordinace nás pozvala naše oblíbená paní doktorka, prohlídla Viky, všechno bylo v pořádku, tak dala Viky injekci. Ta jen trošinku vykvikla a bylo hotovo.
Cestou zpět jsme potkaly Marťu, tak ho mohutně vítala. Auta ale chtěla honit pořád, oddychla jsem si, až jsme byly od silnice pryč.
V pátek 10.7. jsme společně s přáteli - Libuškou, Pavlem a Ríšou - jeli navštívit mé rodiče a bráchu se švagrovou a hlavně Baddýska. Mají chatu kousek od Soběslavi a tráví tu - důchodci a učitelé - celé léto.
Dorazili jsme na místo kolem sedmé večer. Nastalo veliké vítání. Viky skoro celou cestu spala, teď měla ale rychlé probuzení. Jen se dotkla tlapkama země, už tu byl Baddýsek. A zase o něco větší než před prázdninami. No ale Viky taky o něco povyrostla.
Baddýsek se na ni radostně vrhl. Jí se to ale zezačátku asi moc nelíbilo a utíkala se schovat pod naše auto. Tam za ní nemohl. Aspoň packou se zkoušel k ní dostat. Viky z bezpečí občas vyrazila, trochu ho provokovala a šup, už byla zase pod autem.
Mamka nám všem udělala kafe, ale jen ho postavila na stůl, Baddy a Viky byli tu. A protože Viky se vždycky schovává na krytém místě, teď si vybrala stůl a židle. Baddy se za ni vrhnul a kafe bylo všude. Co bysme ale pro pejsky neudělali, nakonec jsme si brali hrky do ruky vždycky když se ti dva přiblížili.
Občas jsem se bála, že Baddy na Viky skočí a něco jí udělá, občas zase - když ležel Baddy na zádech - že mu Viky prokousne ucho nebo pysk. Vypadfalo to jako lítý boj, ale oba to očividně bavilo.
Spali jsme u bráchy v domečku v obýváku na molitanech a Viky s náma. Ráno byla brzo vzhůru a za chvíli se už řítil ze schodů Baddy. Chlapi s nima šli na delší procházku. Vrátili se celí od rosy, ale šťastní.
Dneska jsme se chystali na celodenní výlet do Českého Krumlova a Baddy a Viky měli zůstat na chatě s našima a Jirkovou mamkou. Výhoda je v tom, že mají celý pozemek oplocený. Stejně jsem měla trochu obavy. Tak dlouho bez nás Viky ještě nebyla.
Prožili jsme moc hezký den a nejednou si na pejsky vzpomněli. Cestou zpátky jsem se už nemohla dočkat.
Viky s Baddym nás přivítali, nechtěla jsem dát Vikynku z náručí.
Babičky nám vykládali, jak byly s pejskama v lese, ale Viky nechtěla moc jít, asi jí píchalo jehličí do tlapek. Tak ji - naši princeznu - občas poponášeli. Ale jinak nijak netesknili.
Už tolik nedivočili, a docela hezky si hráli. Třeba se přetahovali o hračku ...
V neděli ráno šli ženský do lesa na houby a borůvky a chlapi pomáhali bráchovi navést kamínky kolem bazénu. Já chystala oběd. Jednu chvíli venku potřebovali popojíždět autem, tak jsem se zavřela s pejskama v obáváku. Bylo na nich obou vidět, jak jsou utahaní. Za poslední dva dny toho moc nenaspali. Aspoň ne tolik, jak jsou obvykle zvyklí.
Dala jsem jim deku na zem, prvně si lehl Baddy a za chvilku si k němu přilehla Viky a společně usnuli. Neodolala jsem a udělala fotku.
Za chvíli byli zase vzhůru, už mohli ven, tak jsem je vypustila. Chvilku na to jsem uslyšela kamaráda Pavla, jak na Viky volá - spíš křičí. Když jsem vyběhla ven, držel ji za krkem a vytahoval z bazénu. Ale nebyla vůbec mokrá. Bazén byl totiž zakrytý plachtou. Ona ji pokládala za pevnou zem, tak se poní v klidu rozběhla. Kdyř na ni Pavel zakřičel, lekla se a vracela se k němu. to už se pod ní ale plachta začala propadat a zavřela by se i s Viky. Tak nám ji Pavel statečně zachránil.
Viky byla chvilku trochu vyjevená, ale ne dlouho a zase řádila s Baddym.
Kolem poledne už byla vážně moc unavená a a si na dvě hodiny usnula pod stolem. Baddy zatím spal venku pod stromem.
Odjížděli jsme kolem páté odpoledne. Viky v autě celou cestu spala.
Doma se mi zdála trochu smutná, Baddy jí chyběl. A taky byla asi pořádně utahaná.
Yvonka mi druhý den psala, že Baddyho večer nemohli dostat do chaty. Pořád venku čekal na svou bílou chlupatou kamarádku.
 
Prohlášení o Cookies |
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one