Zde může být text o autorovi
Digg  Sphinn  del.icio.us  Facebook  Mixx  Google  BlinkList  Furl  Live  Ma.gnolia  Netvouz  NewsVine  Pownce  Propeller  Reddit  Simpy  Slashdot  Spurl  StumbleUpon  TailRank  Technorati  TwitThis  YahooMyWeb
 

Vítejte na stránkách Victorie of Marzipan!

 

Podzim a Vánoce 2009

Viky konečně přestala hárat a mohli jsme se vrátit na cvičák. Hrozně se tam vždycky těšila, z auta přímo vyskakovala a hlasitým štěkotem nás pobízela k rychlejšímu kroku.
Sice není 100%, moc jí nejde chůze u nohy, ale rozhodně se ani mezi většími pejsky neztratí.
Vyrážíme na procházky po vypuštěném dně přehrady a chodí s námi často i Baddy s páníčkama. Moc je to spolu baví, honí se, tahají o klacky a občas je i cvičíme.
Sníh přišel letos brzo - už koncem listopadu. Byla jsem zvědavá, co na něj bude Viky říkat. Ale žádná velká reakce nepřišla, jen opatrné zkoušení, cože to ta bílá peřinka je.
Brzo jí přišla na chuť. Strašně ráda se ve sněhu brodila, přímo v něm plavala. A nechtěla z něj vylézt.
Jak se blížily Vánoce, sníh zase slezl. Ale ne na dlouho.
Od prosince jsem po pětiměsíční přestávce zase začala chodit do práce a Viky musela být častěji doma sama. Zvládala to dobře, sousedi nám nehlásili žádný štěkot ani vytí.
Na Štědrý den jsem šla do práce, stejně jako Jirka s Marťou. Doma zůstal Pavlík s Viky. Trochu jsem se bála, jak dlouho nám letos vydrží stromeček, jestli ho naše rošťanda brzo nesklátí. Ale dopadlo to dobře. Čokoládu jsem zavrhla a o baňky nejevila zájem. Spíš jí to připadalo jako dobrá schovávačka a často si pod něj lehala.
Jirka mě vyzvedl ve dvě odpoledne v práci, zajeli jsme na hřbitov a kolem třetí byli doma. Stromeček už byl nazdobený, kapr obalený. Polívku a salát jsem měla přichystaný dopředu.
Při večeři ležela Viky pod stolem a ani neloudila, jako by cítila tu slavnostní atmosféru.
Pod stromečkem pak měla několik hraček a kostičku na kousání, ale stejně se jí nejvíc líbil balicí papír. S gustem ho trhala a roznášela.
Na Boží hod po obědě jsme šli na návštěvu k jirkové mamce a sestře a jejím dvoum klukům - Davídka a Matýska. Matýsek - bude mu šest - má pejsky moc rád, Vikušku zvlášť. Tak se nabídl, že s ní půjde chvilku ven, aby se vyčurala. Viky jsme připnuli na vodítko, Matýsek se ho chopil a šli. Dívali jsme se na ně z okna. Když se viky rozběhla a cukla, Matýskovi ujely nožky a bum - už byl na zemi. Ale statečně hned vyskočil a šli dál.
Ke konci návštěvy (naštěstí) Viky objevila jeden z Davídkových dárků - pěkná plastová krabička, v krabičce domeček a v domečku - dvě myšky.
Viky nemohla odlepit čumáček, očička jí jen plály, ale ani nehlesla. Odmítla s náma odejít a ze dveří jsme ji museli vynést. Moc se chtěla za svým objevem vrátit.
Pokračovali jsme na další návštěvu - k našim, bráchovi a hlavně za Baddýskem. Pejsci se moc rádi viděli a my jsme udatně hájili stůl a skleničky před jejich dováděním.
Jen dědeček z toho byl trochu nervózní.
Zmoženi spoustou jídla a lenošením jsme se večer vrátili domů.
Silvestra jsme slavili u nás s Jandovýma a Petrem, Yvou a Baddym.
Vánoční stromek jsem posunula co nejvíc do kouta a kolem něj postavila ohrádku, kterou jsme měli pro Viky, když byla malá. Obývák tím byl připraven na dovádění pejsků.
Petr s Yvou a Baddym přišli dřív a šli jsme s pejskama ven, aby se pěkně vylítali. To taky udělali, ale protože sněhu zrovna moc nebylo, oba světlí psi se vrátili o několik odstínů tmavší.
První šla do vany Viky, byla rychlejší. Pak se Petr s Yvou svlíkli do prádla a do vany šel Baddy. Udělali jsme z nich zase čisťounký pejsky.
Viky chvilku bránila území, dávala Baddymu najevo, že tohle je její byt, její hračky a její miska. Musela jsem ji trochu usměrnit a pak už byl klid.
Když přišli Jandovi¨, byli nadšeně přivítáni a oblízáni a mohli jsme slavit.
Pejsci si chvíli hráli, ale jak večer pokračoval, každý si někam lehl a byli moc hodní.
O půlnoci vypukly ohňostroje a bouchaly dělbuchy. Čekali jsme, co bude. Oba pejsci zůstali v pohodě. Sice je to probralo, ale žádné kňučení nebo strach.
Kolem jedné už se vše celkem uklidnilo, vyprovodili jsme Petra, Yvu a Baddyho k autu, zamávali jim a šli do postele. Jandovi u nás přespali a odjeli na Npvý rok dopoledne.
 
Prohlášení o Cookies |
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one